www.jill.estranky.cz

Nervová soustava

    Základem nervového ústrojí je nervová buňka - NEURON.

    Spojení jednotlivých nervových buněk je uspořádáno tak, že neurit jedné nervové buňky je spojen s dendritem

    druhé nervové buňky. Spojení nervových buněk vytváří synapse (zápoje), ve kterých dochází k předání vzruchu.

    Každá změna, která podráždí nervovou buňku se nazývá podnět a nervové buňky, které přijímají podněty

    z vnějšího prostředí se nazývají receptory.

    Podnět vyvolá podráždění, které se přenese do centra, kde se mění na vzruch. Nervová vlákna, která vedou

    vzruchy z tkání a orgánů do nervových center jsou vlákna dostředivá a ta která vedou vzruchy z nervových center

    orgánů a tkání jsou vlákna odstředivá.

    Nervovou soustavu dělíme na:
    1. CNS - centrální nervovou soustavu
    2. ONS - obvodovou nervovou soustavu
    3. VNS - vegetativní nervovou soustavu

CNS - CENTRÁLNÍ NERVOVÁ SOUSTAVA

    > Skládá se z mozku a míchy.

    Mozek

    >  je uložen v dutině lebeční a tvoří jej:

    Mozkové polokoule

    > jsou tvořeny na povrchu z šedé mozkové kůry a uvnitř bílé hmoty. Jsou nejvyšším orgánem nervové soustavy,

       řídí veškerou činnost organismu.
   
    Čichový mozek

    > je centrem čichového ústrojí. Je jen průměrně vyvinutý (značně vyvinutý je např. u šelem).

    Mezimozek

    >  řídí dechový aparát, srdeční činnost, pánevní orgány, termoregulaci a hospodaří s cukry, vodou a solemi.

    Střední mozek

    > je centrem zrakového a sluchového centra, pohybových reflexů a jsou v něm nervové dráhy, které spojují zadní

    mozek s předním mozkem.

    Mozeček

    >  je v něm centrum pro regulaci pohybu, udržování rovnováhy, polohy těla a končetin.

    Most

    >  leží pod mozečkem a je to spojnice s míchou.

    Prodloužená mícha

    >  řídí dýchání, reflexní děje (sání, polykání, kýchání, slinění a slzení) a krevní oběh.

    Mícha

    Navazuje na prodlouženou míchu, prochází páteřním kanálkem a končí v křížové oblasti. Meziobratlovými otvory

    vystupují z míchy míšní nervy krční, hrudní, bederní, křížové a ocasní.

    Je složená z vnitřní šedé hmoty ve tvaru "H" a na povrchu je pokryta bílou hmotou.

 

ONS - OBVODOVÁ NERVOVÁ SOUSTAVA

    Tvoří ji síť nervů, které prochází všemi tkáněmi a orgány a jsou spojeny s CNS.

    Podle místa výstupu dělíme nervy na:

    >  mozkové nervy - inervují (ovládají) orgány hlavy (př. čichový, trojklaný, zrakový, okohybný, jazykohltanový,    

        sluchově rovnovážný,...)

    >  míšní - inervují trup a končetiny

    Dále ještě rozlišujeme nervy:

    >  dostředivé - vedou vzruchy do CNS

    >  odstředivé - vedou vzruchy od centra do těla

 

VNS - VEGETATIVNÍ NERVOVÁ SOUSTAVA

    Řídí činnost ústrojí, které nepodléhá vůli jedince (trávení,...). Je řízena centrální nervovou soustavou.

    Inervuje všechny tkáně těla, řídí jejich růst, výživu, působí na hladkou a srdeční svalovinu.

    Rozeznáváme 2 typy VNS:

    SYMPATIKUS

    >  vybíhá z každého obratle míchy.

    >  po určitých úsecích vytváří uzliny - GANGLIA. Z ganglií se sympatikus bohatě větví a vstupuje do vnitřních    

        orgánů - působí na rozkladné procesy.

    >  působí přes den

    PARASYMPATIKUS

    >  působí až v noci

    >  také se bohatě větví na ganglia

    Sympatikus a parasympatikus působí navzájem protikladně (vzájemně se doplňují).

 

ČINNOST NERVOVÉHO ÚSTROJÍ

    Nervové ústrojí přijímá z vnějšího i vnitřního prostředí vzruchy, vede je do ústředí, kde se zpracují a vyvolají

    přiměřenou reakci. Základním projevem činnosti nervového ústrojí je REFLEX. Je to převod vzruchu z přijímacího

    orgánu, neboli receptoru do nervového ústrojí a z ústředí k výkonnému orgánu - efektoru. Dráha, po které reflex

    probíhá se nazývá REFLEXNÍ OBLOUK.

    Reflexy rozeznáváme:

    > nepodmíněné - zvíře se s nimi již rodí (např. dýchání, slinění, sání, polykání,...). Jsou poměrně stálé a nemění

       se po celý život. Patří sem i instinkty - pohlavní, potravový a obranný.

    >  podmíněné - jsou získané, vznikají při dlouhodobém působení nebo opakování určitých podmínek. Jsou    

        nestálé, dočasné a při změně podmínek zaniká. Umožňují zvířatům přizpůsobit se proměnlivému životnímu

        prostředí - tato schopnost se nazývá adaptace.