www.jill.estranky.cz

Upíři ti nikdy neublíží

A jestli mě dostanou a slunce zapadne do země
A jestli mě dostanou vraž mi tenhle bodec do srdce a ...
A jestli mě dostanou a slunce zapadne.
A jestli mě dostanou, vem tenhle bodec a...
Vraž mi bodec do srdce.

A když slunce vyjde, bude nám trhat kůži až na kostech?
A než zuby ostré jako břitva sklidí naše krky.
Viděl jsem je tu.
Někdo mě dostal k doktorovi, někdo mě dostal do kostela.
Kde mohou stříkat tenhle jed zející dírou.
A ty musíš chránit svou duši jako tajemství ve svém hrdle.
A jestli přijdou a dostanou mě...
A jestli, vraž mi bodec do srdce.

A jestli mě dostanou a slunce zapadne.
A jestli mě dostanou, vem ten bodec a... (pojď)

Refrén:

Můžeš vzít ten bodec?
Naplní naše srdce myšlenka nekonečna,
v nočním rytmu oblohy?
Můžeš vzít ten bodec?
Smyje ten pocit, černý jako uhel?

A právě přichází noc.
Určuje jeviště tohohle, přicházejí po dvojicích.
Řekla,
Opět nás naočkuje svatá voda jako laciná whisky.
Oni jsou navždy tady.
Někdo mě dostal k doktorovi a někdo zavolal sestru.
Někdo mi koupil růže a někdo spálil kostel.
Většinu času trávíme s mrtvolama a řídíme pohřebáka.
Někdo mi v noci zachránil duši, prosím zachraň mou duši.

Refrén:
A jako jejich dny hlídaj čas (jako jejich dny chápu noc...)
A jako jejich dny hlídaj čas
A jako jejich dny hlídaj nás v noci.
Nikdy je nenechám, nikdy je nenechám,
nikdy je nenechám aby ti teď v noci ublížili.
Nikdy je nenechám, nemohu na ně zapomenout.
Nikdy je nenechám ti ublížit, slibuji.

Bojuj, před naší podstatou. (tady si fakt nejsem jistá, to prostě nejde)
Před, opustila jsi zemi.
Můžeš probodnout mé srdce? Můžeš probodnout mé srdce?
Můžeš mi probodnout srdce před západem slunce